Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza nedělních příloh deníků České slovo a Venkov ve vybraných letech
Málek, Michal ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Analýza nedělních příloh deníků Venkov a České slovo ve vybraných letech se věnuje rozboru nedělních příloh a rubrik deníků České slovo a Venkov v letech 1933 a 1943. Cílem práce bylo zjistit, jak tyto přílohy a rubriky vypadaly, jakým tématům se věnovaly, jaký měly charakter a jak se ve zvoleném časovém horizontu a historickém kontextu proměnily. Za pomoci obsahové analýzy nedělních rubrik a příloh deníků bylo zjištěno, jakou měly tyto přílohy a rubriky podobu, jakou měly strukturu a jaké bylo jejich tematické zaměření. Do samotné analýzy byly vždy zahrnuty první nedělní vydání z každého měsíce z let 1933 a 1943. Analýza dále prokázala, že nedělní rubriky a přílohy obou deníků plnily zábavní funkci a přinášely čtenářům zejména odpočinkové čtení v podobě krásné literatury a zájmových či populárně naučných rubrik. Kromě toho bylo zjištěno, že tyto nedělní příspěvky byly z velké časti zaměřeny také na ženy a děti, kterým byly určeny samostatné přílohy a rubriky. Diplomová práce také objasňuje, jakým způsobem se promítlo odlišné politické zaměření obou deníků do těchto nedělních příloh a jak tyto příspěvky zasáhla propaganda v období Protektorátu Čechy a Morava.
Jiří Pichl - novinář a politik (1872-1952)
Kabátová, Veronika ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Tato diplomová práce je první ucelenou biografií o novináři a politikovi Jiřím Pichlovi, který se narodil r. 1872 v České Třebové. Publikovat začal po středoškolském studiu v regionálním tisku, a to v době pokrokového hnutí, které požadovalo změnu postavení českých zemí v rámci monarchie Rakousko-Uherska a rozšíření volebního práva. Na počátku 20. století se stal odpovědným redaktorem pražského stranického tisku České strany národně sociální a některých listů vydavatelství Melantrich. Jeho žurnalistická kariéra vyvrcholila postem předsedy Syndikátu československých novinářů, kde se zasloužil o zavedení penzijního pojištění pro žurnalisty. V době první republiky se Jiří Pichl vydal i na politickou dráhu, stal se prvním popřevratovým starostou Královských Vinohrad a posléze i senátorem Národního shromáždění. I tam hájil zájmy žurnalistů, například voláním po novém tiskovém zákonu. Byl zároveň dlouholetým předsedou Ústřední školy dělnické. Během druhé světové války o všechny své funkce přišel; s nacistickým režimem nikdy nekolaboroval. Dobový tisk Jiřího Pichla oslavoval, prezentoval ho jako přátelského, morálního a pracovitého člověka. Diplomová práce ho představuje v kontextu národního sebeuvědomění, nově vznikajícího státu a postupné profesionalizace povolání novináře.
Komparace pohledu exilového tisku na události v Československu na příkladu Národní politiky a Českého slova
Deutschová, Kristýna ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Komparace pohledu exilové tisku na události v Československu na příkladu Národní politiky a Českého slova analyzuje obsah exilových periodik vztahující se k událostem v Československu od druhé poloviny 60. let do roku 1989. Analýza se zaměřuje na čtyři události, které lze považovat za klíčové momenty zkoumaného období. První událost, které se práce věnuje, představuje období pražského jara počínaje prvními záblesky změn až po okupaci vojsky Varšavské smlouvy a jejími důsledky. Dále se analýza zaměřuje na Helsinskou konferenci a na s ní související vznik občanské iniciativy Charta 77. Poslední analyzovanou událost představuje Sametová revoluce a období bezprostředně předcházející. První část práce shrnuje historický přehled vývoje situace v Československu ve zkoumaném období s důrazem na výše zmíněné události čs. dějin. V druhé části je analyzován a srovnáván pohled vybraných periodik na vybrané události a jejich reakce na vývoj situace v Československu. Důraz je mimo jiné kladen i na to, jak vnímali exulanti svou roli v rámci vývoje v Československu. Práce se věnuje i otázce druhé emigrační vlny, často nazývané posrpnovou emigrací, která postavila celý exil před řadu nových výzev, mezi něž patřilo i vyrovnání se s nově příchozími exulanty, jejichž politické názory se mnohdy zásadně...
Karel Čapek a jeho "tichý hlas" v době ohrožení demokracie (1935-1938)
Nováková, Michaela ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Ve své bakalářské práci na téma "Karel Čapek a jeho ‚tichý hlas' v době ohrožení demokracie" analyzuji publicistické texty, které vycházely v letech 1935-1938 v deníku Lidové noviny, České slovo a časopise Přítomnost. Sleduji Čapkův vývoj ve vymezených letech a zároveň si všímám toho, jak se jeho publicistická tvorba proměňuje s přibližujícím se rokem 1938. Důležité jsou Čapkovy aktivity, které souvisí s jeho bojem o záchranu demokracie v Československu v době postupného rozmachu fašismu. Součástí práce je rovněž úvod do společensko-historického pozadí 30. let 20. století. Cílem práce jsou zjištění, která v Čapkově literární tvorbě sledují historické události té doby a zda byl Čapkův "tichý hlas" dostatečně varovný, výstižný a nápadný. Tato bakalářská práce se nevěnuje Čapkově práci komplexně, pouze si na základě analýzy dobových textů vybírá ty, jež v určitém období působí výrazněji než ostatní.
Gastronomie jako součást životního stylu na stránkách českých celostátních tištěných médií v období první Československé republiky
Zábrodská, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Vošahlíková, Pavla (oponent) ; Burešová, Jana (oponent)
Dizertační práce Gastronomie jako součást životního stylu na stránkách českých celostátních tištěných médií v období první Československé republiky představuje výsledky osmiletého výzkumu gastronomické žurnalistiky v prvorepublikovém tisku. První republika bývá nahlížena idealisticky přes filtr pozitivního sentimentu jako moderní, demokratický a prosperující státní útvar. Realita tomuto pohledu však zcela neodpovídá. Tato práce představuje úzký výsek prvorepublikového životního stylu na příkladu gastronomie, která odráží ekonomickou a sociální úroveň společnosti, a kriticky ji konfrontuje s historickými fakty. Vychází přitom z předpokladu, že gastronomii jakožto nedílné součásti života se média pravidelně věnovala. Obsahová analýza prokázala, že gastronomická žurnalistika měla své pravidelné rubriky ve sledovaných denících, ačkoliv se tak tehdy nenazývala. Analýza zahrnuje pět celostátních deníků vycházejících po celé období první republiky - Lidové noviny, Národní politiku, České slovo, Právo lidu a Venkov - a Rudé právo vzniklé v roce 1920. Svým obsahem listy postihují celé společensko-politické spektrum publika a lze se tak domnívat, že představují téměř kompletní pluralitu názorů. Do analýzy jsou zahrnuta pouze víkendová vydání ve vybraných letech signifikantních pro vývoj mladé republiky - od...
Konspirační teorie v období první republiky (1918-1938)
Tesárek, Vojtěch ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Konspirační teorie v období první republiky (1918-1938) se zabývá konspiračními teoriemi, a to jak obecně, tak konkrétně těmi, které se šířily v období 1918-1938, známém jako první republika. Autor v první části práce nejprve charakterizuje konspirační teorie, dělí je a přibližuje čtenářům, jaké mají hlavní charakteristiky a z jaké příčiny se těší důvěře velkého množství lidí. Druhá část práce je věnována dobovému tisku, zmiňuje jeho hlavní znaky a stručně popisuje zkoumané deníky (konkrétně Lidové noviny, Národní listy a České slovo). Ty jsou následně pomocí historicko-srovnávací analýzy zkoumány a na třech konkrétních kauzách a případech (záhadná smrt Milana Rastislava Štefánika, Gajdova aféra a údajná nákaza Jiřího Stříbrného syfilisem) je ukazováno, jak se v období první republiky konspirační teorie mohly šířit, jaké bylo jejich vyústění, případně jaká byla motivace jejich šiřitelů a jakým způsobem proti nim vystupoval, nebo je naopak dále využíval státní aparát. Celá tato část je navíc pro lepší pochopení zasazena do historického kontextu tehdejších událostí. V závěrečné části autor zkoumá, zda zmíněné aféry a případy nesou znaky konspiračních teorií, či nikoliv.
Témata o ženách a pro ženy v Národní politice a Českém slově v letech 1944 až 1945
Horáková, Zuzana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Téma bakalářské práce "Témata o ženách a pro ženy v Národní politice a Českém slově v letech 1944 až 1945" je o pojetí ženy a jejího postavení v období Protektorátu Čechy a Morava na základě vydaných článků o ženách, nebo pro ženy, v periodických listech Národní politika a České slovo. První část bakalářské práce obsahuje kapitolu, která stručně popisuje historické období, do něhož tato práce spadá. Následně se věnuje postavení žen v Protektorátu Čechy a Morava, a to obecně. V rámci první části figurují též dvě kapitoly, z nichž jedna se soustředí všeobecně na protektorátní legální tisk včetně jeho charakteristiky, druhá se pak věnuje konkrétním periodikům - Národní politika a České slovo, která byla v této bakalářské práci použita pro praktickou ukázku i část. Ona kapitola obsahuje nejen stručnou historii, obsah a určení daného periodika, ale i popis jeho vizuální podoby v letech 1944 a 1945. Druhý oddíl bakalářské práce se věnuje praktické části, která se zabývá kvantitativní a historickou analýzou témat o ženách a pro ženy v listech Národní politika a České slovo v letech 1944 až 1945. Analýza vznikala na základě vybraných témat, podle nichž byly rozřazovány příspěvky, týkající se žen, nebo byly ženám určeny.
Komparace pohledu exilového tisku na události v Československu na příkladu Národní politiky a Českého slova
Deutschová, Kristýna ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Komparace pohledu exilové tisku na události v Československu na příkladu Národní politiky a Českého slova analyzuje obsah exilových periodik vztahující se k událostem v Československu od druhé poloviny 60. let do roku 1989. Analýza se zaměřuje na čtyři události, které lze považovat za klíčové momenty zkoumaného období. První událost, které se práce věnuje, představuje období pražského jara počínaje prvními záblesky změn až po okupaci vojsky Varšavské smlouvy a jejími důsledky. Dále se analýza zaměřuje na Helsinskou konferenci a na s ní související vznik občanské iniciativy Charta 77. Poslední analyzovanou událost představuje Sametová revoluce a období bezprostředně předcházející. První část práce shrnuje historický přehled vývoje situace v Československu ve zkoumaném období s důrazem na výše zmíněné události čs. dějin. V druhé části je analyzován a srovnáván pohled vybraných periodik na vybrané události a jejich reakce na vývoj situace v Československu. Důraz je mimo jiné kladen i na to, jak vnímali exulanti svou roli v rámci vývoje v Československu. Práce se věnuje i otázce druhé emigrační vlny, často nazývané posrpnovou emigrací, která postavila celý exil před řadu nových výzev, mezi něž patřilo i vyrovnání se s nově příchozími exulanty, jejichž politické názory se mnohdy zásadně...
Osobnost Karla Kramáře očima prvorepublikového tisku v letech 1918 - 1923
Hanzlík, Lubomír ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl pokusit se analyzovat proměnu mediálnímu obrazu Karla Kramáře v prvních pěti letech existence československého státu. Podkladem pro tuto analýzu jsou vybraná prvorepubliková periodika, přičemž důraz je kladen na tisk politických stran.
Jaroslav Šalda. Portrét titána tisku
Škrabalová, Iveta ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Abstrakt v českém jazyce Práce zachycuje životní příběh "self-made mana" Jaroslava Šaldy, tvůrce a ředitele Melantrichu, největšího tiskového podniku československé První republiky. Těžištěm poznání jsou rozhovory s pamětníky, archivní dokumenty a literární zdroje. Každá z kapitol představuje část z odpovědi na otázku: Jak je možné, že se z nemanželského dítěte bez prostředků a univerzitního vzdělání stal člověk s rozsáhlými odbornými znalostmi, častý host ministrů i prezidenta a mocný vládce mediálního průmyslu. Text ve svém celku, pevně svázaný s historií českého národa a Melantrichu, reflektuje zkušenost muže, který svůj život zasvětil budování, neboť konstruktivní, inovativní, vytrvalou a tvrdou práci považoval za hlavní prostředek k jeho naplnění, klíč k úspěchu. Zobrazuje osobnost ztělesňující známé rčení: Když se chce, všechno jde. Klíčová slova Jaroslav Šalda, Melantrich, Česká strana národně sociální, České slovo, Svobodné slovo, Hvězda, Václavské náměstí, První republika, kapitalismus, podnikání, ředitel, tisk, noviny, vydavatelství, nakladatelství, odbojová činnost.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.